Vítejte na Agitátor.cz / rozcestník

Cílem eshopu Sedačky.CZ, poskytující pohovky, křesla, sedací vaky, sedací soupravy a jiný nábytek je poskytnout klientům kvalitní produkty a profesionální služby.

Slovo práce může označovat:

dílo – výsledek účelné činnosti
umělecké dílo
práce (právo) – výdělečná činnost vykonávaná v rámci pracovněprávního vztahu
práce (fyzika) – fyzikální veličina popisující přenos energie působením síly silou
mechanická práce
elektrická práce
Práce (noviny) – bývalý československý deník vydávaný ROH, jeho slovenskou obdobou byl sesterský deník Práca
pracovní místo - zaměstnání
přeneseně pak každá smysluplná lidská činnost
dětská práce
nucené práce
otrocká práce
domácí práce
školní práce
vězeňská práce
polní práce
lesní práce
umělecká práce
výtvarná práce
literární práce
strojní práce
vědecká práce
ruční práce respektive manuální práce
vizuální práce respektive duševní práce
neplacená práce - například dobrovolná brigáda

Dílo je výsledek nějaké služby nebo lidské činnosti; obvykle se jedná o věc, konkrétní předmět nebo i jejich ucelený soubor apod.. Je-li dílo výsledkem tvůrčí činnosti osoby – původce – autora nebo kolektivu osob, jedná se o autorské dílo. Dílo může být i nehmotné povahy (hudba či počítačový program). Jako dílo je označována i směs pro přípravu uzenin

Dětská práce je pracovní činnost vykonávána dítětem, která negativně ovlivňuje jeho zdraví a duševní rozvoj a znemožňuje mu dosáhnout vzdělání. V roce 2004 bylo na světě podle údajů Mezinárodní organizace práce (ILO) 218 milionů pracujících dětí.[1] Tato statistika však započítává jen ty děti, které za svou práci dostávají - i když minimálně - zaplaceno. Několikanásobně více dětí však pracuje v domácnosti či na polích zdarma, do školy však také chodit nemohou. Dětskou práci omezují dvě hlavní konvence ILO, ale ne všechny státy se k nim připojily. Protože většina velkých firem dnes vyrábí v rozvojových zemích, je třeba si uvědomit, že děti se podílely na výrobě velké části produktů v evropských obchodech.

V době, kdy Charles Dickens psal o problémech dětí v průmyslové Anglii, však už v Habsburské monarchii byla zavedena povinná školní docházka, která fakticky znemožňovala dlouhodobé a pravidelné zaměstnávání dětí. V italských Benátkách zakázali zaměstnávat děti do třinácti let už v roce 1396.

V Západní Evropě a USA se první zákony na omezení dětské práce objevily v 19. století - například v roce 1833 bylo v anglickém textilním průmyslu zakázáno zaměstnávat děti do 9 let a u ostatních byla omezena pracovní doba na 12 hodin denně. Podobně se zachovaly i některé americké státy. I přesto však ještě v roce 1860 pracovala polovina anglických dětí ve věku 5-15 let a v roce 1870 podle sčítání lidu v USA pracovalo 750 000 amerických dětí.

V roce 1919 byla založena Mezinárodní organizace práce, která se postupně stala hlavní institucí monitorující a regulující dětskou práci ve světě. Ve světě však zaměstnávání dětí pokračovalo - Československo sice zdědilo zákaz zaměstnávání dětí už z rakousko-uherské legislativy, ale například ve Velké Británii bylo zakázano zaměstnávat děti do 13 let až v roce 1933. V Indii, kde dnes žije vůbec nejvíce pracujících dětí světa, bylo ústavou z roku 1937 zakázano zaměstnávat děti do 14 let v dolech, továrnách a na dalších nebezpečných pozicích.